First day.

Rozhlodla jsem se přidat sem svou fotku, abych pak mohla porovnávat. (pod celým článkem) Bohužel nemám váhu takže se nemůžu zvážít a bůhví kde je konec metru :/. Takže až ho najdu (jestli vůbec) tak přidám i své míry... Prozatím to musí stačit takhle. Je to sice hrůza, ale chci mít potom fotky pro porovnání abych viděla, jestli jsem udělala nějakej pokrok, nebo ne.. Jinak přidávám jídelníček.. Není to žádná sláva ale hodně jsem lítala po městě a neměla čas, navíc v tomhle horku nemám ani sílu něco vařit, nebo jíst nějaká jiná jídla než zeleninu. Salátu jsem udělala hodně a tak mi zbylo i na večer. A k odpolední svačině se radši nevyjadřuju, ale měla jsem hroznou chuť na kolu, nemohla jsem odolat :/.. Příště to už bude lepší :).

Snídaně: celozrnný chléb s Gervais, ředkvičky
Svačina: nic
Oběd: salát (okurka, ředkvičky, balkánský sýr, balzamiko, sůl, pepř)
Svačina: cola light, dvě hrsti oříšků
Večeře: salát (zbytek z oběda)

New beginning, new life (better life)!

Vítám všechny, kteří jste se dostali na můj blog. Ať už náhodou, či cíleně :).

Jmenuju se Gábina a je mi 21 let. Studuju VŠ v Praze a chtěla bych změnit svůj život, co se týče jídla, vzhledu, ale i chování a dalších věcí.

Když jsem byla mladší, asi tak do 13ti let jsem byla opravdu dost hubená. Pak přišla puberta a já začala přibývat na váze. Nijak jsem to neřešila až do té doby, kdy se mi spolužáci začali posmívat, že mi narostlo břicho a zadek. Ikdyž mi to dost vadilo, nedokázala jsem s tím něco dělat. Ve svých 18ti letech jsem při výšce 167cm vážila 62 kilo. Možná si řeknete, není to přece tolik. Ale věřte, opravdu to bylo vidět a já se cítila hrozně, styděla jsem se jít na koupák v plavkách a tak jsem překonala svoje nezvladatelné chutě a za nějakou dobu jsem zhubla z 62kg na 54kg. Takže celkem 8 kilo a to bez jakéhokoliv cvičení nebo omezování se v jídle, jen jsem omezila sladkosti a sladké pití. Pak jsem to nějak řešit přestala a začala jíst zase víc. Nedokázala jsem si odpustit každodenní čokoládu, křupky, koly a další věci. Nevím kolik vážím teď, protože nemám váhu, ale to, že se zase nevejdu do mých oblíbených kalhot mi dává jasný signál. Včera jsem byla po půlroce venku s kamarádem, šli jsme si sednout na kafe a od něho jsem se dozvěděla, že jsem opravdu přibrala a že je to vidět dost. Můžu vám říct, že jsem se málem rozbrečela, když mi to řekl. Jsem tedy ráda, protože nikdo jiný si to nedovolil a pořád mi tvrdil ať nehubnu, že to nepotřebuju... Ale opak je pravdou. 

Mým problémem je, že jsem studentka a ikdyž mám brigádu, nevydělám si tolik peněz. Takže můj jídelníček bude dost omezený, ale já věřím, že to ničemu nevadí. Sice mě neskutečně štve, že jsem si své postavy "nevšimla" dřív ale až teď, když už je tu léto, ale nevadí. Udělám všechno proto, abych to zase byla já, abych zase byla ve své kůži a vrátilo se mi zpátky nějaké sebevědomí. Doufám že společně s vaší pomocí to dokážu :).

Gabi.